Polka si to šine do Bystřice aneb předposlední pára v září.

Jindřichohradecká úzkokolejka je jedním ze symbolů Jindřichova Hradce. Její atraktivita by se dala počítat podle počtu připojených vagonů, a to zvlášť v případě, kdy jsou taženy jednou z parních lokomotiv. A tak jsem se předposlední sobotu v září rozhodl vydat ve stopách jedné z parních jízd.

Po celé horké léto pára jezdila v rámci turistických vyjížděk a tohle jsou fotky z jedné z jejích pravidelných jízd. Vlastně z předposlední pravidelné jízdy v letošním roce.

Víkend plný akcí, ale volba padla na páru

Víkendových akcí bylo v tento den skutečně velké množství, o čemž svědčí i náš fotograficky zajímavý Kalendář akcí. Vzhledem k okolnostem ale byl poměrně problém se na některou z nich dostat. Volba tak nakonec padla právě na úzkokolejku.

Od Jindřiše přes Blažejov až k Ratmírovu

První zastávkou, kde jsem fotil, byl Jindřiš. Potom jsem se přesunul směrem k Blažejovu a vzhledem k rychlosti jízdy vlaku byl přesun naprosto na pohodu. Do Blažejova jsem dorazil s dostatečným předstihem, takže i odtud pár fotek mám.

Pak už následoval Malý Ratmírov. I sem jsem přijel s velkou časovou rezervou a ještě jsem se stačil přesunout dál od zastávky směrem k lesu, odkud se nabízel zajímavější výhled na trať a okolní krajinu.

Jízda Českou Kanadou a zastávka v Lomech

No a pak, i když jsem to původně v plánu neměl, jsem pokračoval dál. Nikam jsem se už nehnal a cestou se tak trochu jako pan doktor kochal krásnou krajinou České Kanady. Přes Kunžak jsem se nakonec dostal až do Lomů.

Krátce po zaparkování už jsem v dálce za kopci zahlédl mohutný kouř a bylo jasné, že se vlak blíží. I tady se mi tak podařilo zachytit okamžik, kdy vlak přejíždí přes most a míří do zastávky.

Lomy jsou pro páru takovou odpočinkovou stanicí. Doplní se voda, zkontroluje se všechno, co je potřeba, a zbude čas i na poutavý výklad strojvedoucího. Nejen o tom, jak se taková parní lokomotiva vlastně ovládá, ale také o řemesle, zkušenostech a životě mašinfíry.

Vlak zde postál přibližně hodinu a poté se s cestujícími vydal dál až do Nové Bystřice.

Bez jízdenky, ale s vůní páry

Z této výpravy jsem tradičně odcházel „provoněný“ uhelným kouřem. A tak i když jsem tentokrát nebyl cestujícím, zážitek byl skutečně autentický.