Porcinkule 2026 · Výstava historických vozidel na zámku

Porcinkule v Jindřichově Hradci patří už od nepaměti k tradičním letním událostem. Každý rok zaplní historické centrum kolotoče, stánky s občerstvením, pouťové atrakce i ukázky tradičních řemesel. Přestože se sem pravidelně chodím podívat, hlavnímu programu v neděli dopoledne se spíše vyhýbám. V tu dobu jsou totiž náměstí i okolní ulice doslova zaplavené návštěvníky a pohyb mezi stánky bývá velmi složitý.

Pořádání tak rozsáhlé akce vyžaduje pečlivou přípravu. Město proto několik dní před začátkem posekalo trávníky v okolí centra, připravilo provizorní parkoviště, rozmístilo další odpadkové koše a kontejnery a nechyběly ani mobilní toalety. V neděli pak už nic nebránilo tomu, aby stánkaři otevřeli své provozovny a centrum se zaplnilo tisíci návštěvníků.

Pouťové atrakce byly velmi podobné těm z loňského roku a většina z nich stála na stejných místech. Návštěvníci, kteří Porcinkuli navštívili už v minulých letech, tak dobře věděli, kde co hledat. O něco méně příjemným překvapením však byly opět vyšší ceny, které jsou rok od roku znatelnější nejen u atrakcí, ale především u občerstvení.

Během letošní Porcinkule bylo také patrné, že se blíží volby. Nad městem několikrát prolétalo letadlo s reklamním transparentem jednoho z kandidátů. Každý si na podobné spojení politické kampaně s tradiční kulturní akcí může udělat vlastní názor, osobně mi to ale k atmosféře pouti příliš nesedělo.

Jak vznikla Porcinkule?

Málokdo dnes ví, že Porcinkule původně nebyla pouťovou atrakcí, ale významným církevním svátkem. Název pochází z italské kaple Porziuncola, se kterou je spojen svatý František z Assisi. Odpustkové slavnosti přiváděly do města velké množství poutníků. Tam, kde se scházely davy lidí, se brzy objevili obchodníci, řemeslníci, kejklíři a později také provozovatelé kolotočů. Během staletí tak světská zábava postupně převzala hlavní roli a původní duchovní význam zůstal už jen připomínkou historie.

Veteráni na prvním nádvoří zámku

Součástí letošní Porcinkule byla také výstava historických vozidel na prvním nádvoří Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec. Nešlo o nijak rozsáhlou akci, přesto se zde sešlo několik desítek krásně zrenovovaných automobilů a motocyklů.

Návštěvníci si mohli prohlédnout vozy od meziválečného období až po automobily z konce minulého století. Dnes už mezi veterány pomalu začínají patřit i modely, které si mnozí ještě pamatují z běžného provozu – typickým příkladem je například Škoda Felicia.

Prohlídka celé výstavy zabrala přibližně půl hodiny, přesto šlo o příjemné zpestření programu. Pohled na pečlivě udržované historické stroje v kulisách jindřichohradeckého zámku měl své kouzlo a pro milovníky automobilové historie určitě stál za zastavení.