Hrad Křivoklát – krásný zvenku, uvnitř už méně

Ale vezměme to pěkně od začátku.

Léto je letos pořádně parné, a když teploty překračují třicítku, možností na příjemný výlet trochu ubývá. Člověk se může schovat někam k vodě, do jeskyně nebo alespoň za silné hradní zdi. Zoologické zahrady jsem tentokrát prakticky vyřadil – v takovém vedru bývá velká část zvířat schovaná a člověk pak často pozoruje hlavně prázdné výběhy.

Hrady a zámky mohou být alespoň částečnou úlevou od horka a zároveň příležitostí něco poznat. A když zrovna nejsou finance nebo čas na dovolenou u moře, proč nevyrazit za zajímavými místy u nás.

Křivoklátsko by si zasloužilo víc než jeden den

Samotné Křivoklátsko mě překvapilo. Je to oblast krásných kopců a hlubokých údolí, která si místy nezadá ani s některými našimi horskými oblastmi. Kopce jsou mohutné a pokryté rozsáhlými lesy, často s převahou listnatých stromů. Na jejich svazích i vrcholcích se objevují domy, menší kaple, zámečky a další zajímavá místa.

Už během cesty mi bylo jasné, že Křivoklátsko by si zasloužilo spíš několikadenní průzkum než jeden rychlý výlet. Míst, kde by stálo za to zastavit, je tu opravdu hodně.

Naším prvním cílem byly Koněpruské jeskyně a teprve potom jsme zamířili na Křivoklát. K hradu jsme proto dorazili až kolem třetí hodiny odpoledne.

Samotný Křivoklát je mezi okolními kopci docela dobře ukrytý a z dálky jej zahlédnete jen z některých míst. Jakmile se ale dostanete blíž, začnou vynikat nejen jeho věže, ale i mohutná hradní křídla.

Parkování a cesta k hradu

Zaparkovat se dá kousek nad hradem. Celodenní parkování nás vyšlo na 100 Kč a hned vedle parkoviště se nachází menší hospůdka. Říkali jsme si, že ideální bude zastavit se v ní až cestou zpět a po prohlídce zahnat hlad.

Jenže tady přišla menší zrada. Hospůdka nakonec zavřela už v 17 hodin a vzhledem k tomu, že jsme zvolili nejdelší prohlídkový okruh a na hrad dorazili až odpoledne, po návratu už bylo zavřeno. Plán na občerstvení tedy vzal za své a hlad jsme nakonec museli zahnat někde jinde.

Trochu úsměvně přitom působila tabule před hospůdkou s nápisem „Dnes otevřeno do…“, za kterým ovšem žádný čas uvedený nebyl. Kdy tedy skutečně zavřou, se návštěvník vlastně nedozví. V našem případě to bylo v pět odpoledne a nezbylo než pokračovat dál s prázdným žaludkem.

Od parkoviště se pak vydáte směrem k hradu a přes lávku nad silnicí se dostanete prakticky až k jeho areálu.

Vlevo od vstupní brány je pokladna, kde kromě vstupenek pořídíte také různé publikace, suvenýry nebo třeba cínové vojáčky.

V nabídce byly tři prohlídkové okruhy s průvodcem – Gotický, Hradní a celková prohlídka. Jednotlivé varianty zabírají přibližně 60, 80 a 100 minut. Původně jsme chtěli zvolit prostřední Hradní okruh, ale když už jsme vážili tak dlouhou cestu a bylo pravděpodobné, že se sem v nejbližší době znovu nepodíváme, nakonec jsme sáhli po nejdelší variantě.

Nádvoří jako velká čekárna

Před začátkem prohlídky zbýval nějaký čas na prohlédnutí nádvoří. Mezi stromy stojí černá kašna, která byla v době naší návštěvy prázdná. Jinak nádvoří funguje tak trochu jako centrální čekárna pro jednotlivé prohlídkové okruhy. Můžete se zde občerstvit v krčmě, koupit suvenýr nebo jednoduše počkat na svoji skupinu.

Samotné nádvoří mě ale příliš neoslnilo. Jednotlivé části na mě působily poměrně nesourodě a celek trochu připomínal směs různých období. Do určité míry je to samozřejmě pochopitelné – Křivoklát během své historie několikrát vyhořel, prošel řadou úprav a vystřídal různé majitele.

Pak už ale přišel čas na samotnou prohlídku.

Od mučírny do prázdných sálů

Začátek byl věnován především středověkému věznění a mučení, včetně ukázek některých mučicích nástrojů. Poté jsme se úzkými chodbami postupně přesunuli do dalších částí hradu.

A právě tady začal můj dojem z prohlídky trochu slábnout.

Řada místností na mě působila až příliš novodobě opraveným dojmem. Stěny jsou místy hladce omítnuté a v kombinaci s velmi skromným vybavením některých sálů se podle mě vytrácí atmosféra, kterou bych od podobného hradu očekával.

Nejde přitom o to, že by každá místnost musela být zaplněná historickými exponáty od podlahy ke stropu. Stačilo by podle mě mnohem méně. Pokud průvodce například vypráví o vězních, dokázala by atmosféru podpořit trocha slámy, jednoduché okovy nebo několik dalších dobových prvků. Podobně by mohly fungovat i další místnosti – několik kusů nábytku a předmětů naznačujících, jak mohl prostor vypadat v době největší slávy hradu.

Některé části přitom dokazují, že to jde. Velmi pěkně působí například knihovna nebo expozice zbraní a různých historických předmětů. Takových místností ale bylo během celé dlouhé prohlídky podle mého pocitu jen několik.

Kde jsou lovecké trofeje?

Křivoklát je úzce spojený s lovem a před návštěvou jsem proto očekával také výraznější připomínku jeho lovecké historie.

Ne že bych osobně toužil po sálech zaplněných vycpanými zvířaty, ale právě vzhledem k historii hradu jsem čekal rozsáhlejší expozici. Nějaké paroží samozřejmě uvidíte, stejně jako několik dalších exponátů jako třeba vycpaného medvěda dovezenéího nejspíš někde ze Slovenska nebo vycpanou veverku, ale v porovnání s mým očekáváním působila tato část poměrně skromně.

A podobný pocit jsem měl bohužel z velké části interiérů.

Nejlepší nakonec – věž a hradní ochozy

Celková prohlídka zahrnuje také návštěvu Velké věže a hradních ochozů. Ty přicházejí až v závěrečné části a právě tady pro mě začal být Křivoklát zase opravdu zajímavý.

Výhledy do okolní krajiny jsou nádherné. Stejně zajímavé jsou pohledy na další části hradu z výšky a pro fotografa je to bezpochyby jedna z nejzajímavějších částí celé návštěvy. Právě zde jsem pořídil i většinu fotografií, které mě z Křivoklátu baví nejvíc.

Celkový dojem z interiérové prohlídky už to ale úplně nezachránilo.

Stojí celkový okruh za 360 Kč?

Za nejdelší prohlídkový okruh jsme zaplatili 360 Kč za osobu. Samotná prohlídka je dlouhá a projdete během ní značnou část hradu, takže z pohledu rozsahu rozhodně nejde o krátkou návštěvu. Problém jsem měl spíš s tím, co během ní člověk skutečně vidí.

Řada místností je velmi skromně vybavená, někde najdete několik truhel, jinde obrazy nebo jen minimum dalších předmětů. Průvodce svým výkladem výsledný dojem výrazně zachraňuje a bez něj by podle mě byla návštěva interiérů podstatně slabší.

Křivoklát jako místo rozhodně stojí za návštěvu. Jeho poloha, architektura, věže, ochozy a především okolní krajina mají něco do sebe. Stejně tak celé Křivoklátsko mě zaujalo natolik, že bych se sem klidně vrátil a věnoval několik dní poznávání okolí.

Pokud bych se ale měl rozhodovat pouze podle nejdelšího prohlídkového okruhu, podruhé bych za něj 360 Kč pravděpodobně nedal. Za tuto cenu jsem od interiérů a expozic čekal podstatně víc.

Křivoklát mě tak trochu paradoxně zaujal nejvíc tím, co se nachází kolem něj a co je možné vidět z jeho věží a ochozů. A možná právě proto bych se sem někdy vrátil, tentokrát ale spíš s foťákem za krajinou Křivoklátska než za další prohlídkou hradních interiérů.