Letiště v Jindřichově Hradci se ve čtvrtek 8. května proměnilo v dějiště jedinečné události – Dny integrovaných záchranných složek (IZS). Celé odpoledne bylo ve znamení ukázek, zážitků a setkání s těmi, kteří stojí v první linii pomoci.
Už při příjezdu bylo jasné, že o akci je zájem. Parkoviště u letiště nabízelo místa za symbolickou stovku, ale my s rodinou jsme zvolili klidnější variantu – zhruba kilometrovou procházku alejí od kostela sv. Jakuba, kolem zrcadlově klidných rybníků. Chladný jarní vítr se občas opřel do větví stromů, jako by i on chtěl být součástí zásahu.
Dorazili jsme právě včas – z nebe se v tu chvíli snášeli parašutisté, poslové nadcházejícího dění. Přistáli přesně ve dvě hodiny a jejich dopad do trávy odstartoval program plný zážitků.
Malí hrdinové a velká podívaná
První vystoupili Soptíci z Hamru – malí hasiči, kteří si svou roli při simulované havárii letadla užívali s obdivuhodným nasazením. Jejich odhodlání ocenil i starosta města, který jim osobně poděkoval a předal drobné dárky. Lidé, kteří neměli štěstí vidět akci z bezprostřední blízkosti, mohli sledovat dění na velkoplošné obrazovce. Skvělé řešení i pro ty, co se nechtěli mačkat v kroužku.
Následovala ukázka práce policejního psa a jeho psovoda. Poslušnost, pohotovost, zadržení pachatele – v podání čtyřnohého profesionála to byla ukázka síly, disciplíny a důvěry. Bylo i vidět, že si zásah na agresora maximálně užíval.
Záchrana, který ( ne) byla vidět
Jedním z hlavních taháků programu byla simulovaná dopravní nehoda se zásahem všech složek IZS – hasiči, záchranáři, policie. Ukázka sehraná krok po kroku ukázala nejen akci, ale především souhru a komunikaci. Hydraulické nůžky tentokrát zůstaly v klidu, důraz se kladl na lidský faktor a postupy, jak to tak bývá při dopravních nehodách.
Přiznám se ale, že příliš jsem toho neviděl. Dav byl hustý a nepropustný. Někteří lidé byli podráždění, jiní jen marně natahovali krky. Zkoušel jsem to s fotoaparátem, ale brzy jsem to vzdal. A možná dobře – právě v tu chvíli se totiž odehrála neplánovaná, o to silnější podívaná.
Ve vzduchu nad davem letoun kreslil smyčky a přemety, jakoby si domlouval s větrem vlastní choreografii. Letecká akrobacie sice nebyla součástí oficiálního programu, ale přesto zaujala návštěvníky a přinesla jeden z výraznějších momentů dne. V kontrastu s děním na zemi působila nenápadně, ale silně.
Oheň, olej a voda - realita v přímém přenosu
Po zásahu se pozornost přesunula ke zbývajícímu autu – převrácení na kola, naložení na vůz. Rutina, která ukončila jednu kapitolu dne. Na stejném místě už se ale připravovala další ukázka – hašení hořícího oleje. Hasiči názorně ukázali, co (ne) dělat, když v kuchyni vzplane pánev. Jaký je rozdíl mezi přikrytím utěrkou, použití kuchyňského plechu a použitím vody? Ten třetí scénář přišel nakonec – a plameny vybuchly do výšky v dramatickém výjevu, který si diváci jistě zapamatují.
Pak přišel na řadu zásah se zastavovacím pásem. Policie, auto, proražené pneumatiky, zatčení. Zkrátka efektní, rychlé a důrazné. Realita, která může být na silnici nepříjemná – a právě proto je důležité ji takto nanečisto ukazovat.
Pauza, výhledy a závěrečná akce
Program plynul skutečně rychle a prakticky se hned přesonovalo od jedné ukázky k druhé. Proto v závěru vznikla i drobná pauza, kterou jsme se využili k návštěvě věže. Fronta se táhla, chvilku čekání, ale výhled stál za to – celý areál jako na dlani. Ošlehaní větrem jsme ale rádi zase šli dolů.
Závěr dne patřil armádě. Travnatá plocha se proměnila v bitevní scénu, kde 44. lehký motorizovaný prapor z Jindřichova Hradce předvedl dynamickou ukázku zásahu s efektní střelbou a taktickými manévry. Připomněli, že i bez boje může být jejich přítomnost silná a důležitá.
Lidé, technika, společnost
Po celý den si návštěvníci mohli zblízka prohlédnout techniku složek IZS. Nahlédnout do sanitky, sednout si do policejního auta, promluvit si s hasiči. Stanoviště byla otevřená, vstřícná a lidská – stejně jako ti, kteří v reálných situacích často riskují pro druhé.
Den končil pozvolna. Hudba v pozadí, poslední párky na grilu. Příběhy byly dramatické, poučné, ale i ty tiché a osobní – chvílemi se mísily s vůní kouře a pocitem, že to stálo za to. A všechny si člověk odnesl s sebou domů.
Chcete vidět kompletní fotogalerii? Naleznete ji pod odkazem.
Zobrazit kompletní fotogalerii.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.