Fichtl Cup Rodinov 2026 – Malé motorky, velké závodění

Když se z fichtla stane závodní speciál

V sobotu 24. října 2026 se nedaleko Rodinova u Kamenice nad Lipou konal Fichtl Cup, amatérský závod malých motocyklů na provizorní trati vybudované přímo na strništi. A protože to mám prakticky za humny, řekl jsem si, proč se tam alespoň na chvíli nezastavit a nepořídit pár fotografií.

Už samotný název Fichtl Cup napovídal, že nepůjde o profesionální motocyklové závody s drahými továrními speciály. Jenže právě v tom bylo kouzlo podobných akcí. Na start se postavily stroje, které mnohdy prošly důkladnou přestavbou v domácích dílnách, a jejich majitelé jim dávali pořádně zabrat.

Závodilo se v kategoriích Stodolák, Klasik, Vořežplech, Speciál a Pitbike. Na trati bylo k vidění velké množství legendárních Pionýrů, lidově známých především jako fichtly, ale nechyběly ani Mustangy a jiné stroje. Vedle těch, které si zachovaly alespoň část svého původního vzhledu, se proháněly také nejrůznější podomácku upravené závodní speciály. Některé přestavby už měly k původním motocyklům opravdu hodně daleko.

A přestože se výkony těchto motorek nedaly srovnávat s profesionálními závodními speciály, o adrenalin rozhodně nouze nebyla. Na nerovném poli se závodilo naplno a bylo vidět, že ani relativně malé stroje neznamenaly malé závodění.

Najít závodiště? Nakonec žádný problém

Před odjezdem jsem měl trochu obavy, jestli vůbec najdu místo konání. Pořadatel totiž předem neuvedl přesnou polohu závodiště a jedinou výraznější nápovědou bylo, že se závod uskuteční na strništi.

Nakonec byly moje obavy zbytečné. Už při příjezdu bylo z dálky vidět, kde se něco děje, a musím pochválit také velmi dobré značení příjezdové cesty. Díky němu nebyl problém dostat se až na provizorní parkoviště přímo na poli. Stačilo projet kolem pořádné hromady hnoje, pokračovat ještě kousek dál a člověk byl na místě.

Tím se ale dostávám k jedné drobné nepříjemnosti. Zmíněná hromada totiž nebyla jen nenápadnou součástí okolní zemědělské krajiny. Vítr se postaral o to, aby její charakteristická vůně putovala přímo směrem k depu a především k občerstvení. Nejsem nijak háklivý a je mi jasné, že každé hovno smrdí, ale přiznávám, že chuť na místní klobásu mě v tu chvíli docela přešla.

Rozhodně to ale neberte jako nějakou zásadní kritiku pořadatelů. Podobné věci se na venkovském závodišti zkrátka stávají a směr větru si člověk nevybere. Je to spíš taková úsměvná vzpomínka na místní podmínky.

Na trati se pořád něco dělo

Na místo jsem dorazil až krátce po jedenácté hodině, tedy v době, kdy už závodní program běžel naplno. A musím říct, že o akci rozhodně nebyla nouze. Jakmile jedna kategorie dokončila svoji rozjížďku, na trať prakticky okamžitě vyrazila další. Žádné zbytečně dlouhé čekání, ale pěkně jeden závod za druhým.

Zajímavé bylo sledovat nejen samotné souboje jezdců, ale také technickou stránku závodění. Některé stroje začaly protestovat už krátce po vyjetí na trať a jejich jezdci museli řešit drobné technické problémy. Jiní se do depa vraceli dokonce během rozjížďky. Ostatně právě tohle k podobným závodům neodmyslitelně patří. Není to jen o rychlosti, ale také o tom, co všechno podomácku upravená technika vydrží.

Z fotografického hlediska bylo rozhodně co sledovat. Průjezdy zatáčkami, souboje několika jezdců i samotný pohyb motocyklů po nerovném povrchu nabízely dost příležitostí k akčním snímkům.

Hodina mezi fichtly nakonec stačila

Na závodišti jsem strávil přibližně hodinu. Původně jsem ani neplánoval nějakou dlouhou návštěvu, ale k dřívějšímu odjezdu přispěl také poměrně nepříjemný vítr, který mě za tu dobu dokázal pořádně vyfoukat.

Fichtl Cup v Rodinově na mě ale celkově zanechal příjemný dojem. Je to přesně ten typ menší motoristické akce, kde nejde o velkolepé zázemí ani profesionální podmínky, ale především o nadšení lidí, kteří mají rádi motorky a závodění.

A právě to mě na podobných podnicích baví. Nemusíte jezdit na velké závodní okruhy, abyste viděli zajímavé souboje a pořídili pár povedených fotografií. Někdy úplně stačí obyčejné strniště za vesnicí, několik pořádně upravených fichtlů a parta lidí, kteří se nebojí vzít za plyn.

Jen tu klobásu si možná dám až příště. Ideálně při větru z opačné strany.