Domu » Tip na výlet
GRdesign.cz

Tip na výlet

Domu » Tip na výlet
Hrady a zámky

Schwarzenberská hrobka v Domaníně

Domanín, Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj

Monumentální novogotická hrobka Schwarzenbergů stojí v anglickém parku na břehu rybníka Svět nedaleko Třeboně. Za výraznou architekturou se ukrývá kaple a krypta s 26 rakvemi členů jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů jižních Čech.

Schwarzenberská hrobka v Domaníně vznikla ve druhé polovině 19. století jako nové pohřebiště hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Stojí v anglickém parku na jihovýchodní straně rybníka Svět, přibližně kilometr od třeboňského zámku. Dvoupodlažní novogotická stavba má podobu pravidelného osmiúhelníku. V horním podlaží se nachází kaple Božského Vykupitele, spodní část tvoří krypta s 26 rakvemi členů rodu. Původní návrh vytvořil rakouský architekt Friedrich Schmidt, kvůli místnímu podloží jej však upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Samotné stavbě předcházelo vybudování složitého odvodňovacího systému, protože krypta je zapuštěna pod úroveň okolního terénu. Hrobku lze navštívit při komentované prohlídce kaple a krypty, kratší prohlídce samotné kaple s výkladem nebo při samostatné návštěvě kaple bez průvodce. K místu patří také okolní park a díky poloze u rybníka Svět lze návštěvu snadno spojit s procházkou směrem k Třeboni.
Schwarzenberská hrobka v Domaníně

Popis

Schwarzenberská hrobka v Domaníně vznikla ve druhé polovině 19. století jako nové pohřebiště hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Stojí v anglickém parku na jihovýchodní straně rybníka Svět, přibližně kilometr od třeboňského zámku. Dvoupodlažní novogotická stavba má podobu pravidelného osmiúhelníku. V horním podlaží se nachází kaple Božského

Vykupitele, spodní část tvoří krypta s 26 rakvemi členů rodu. Původní návrh vytvořil rakouský architekt Friedrich Schmidt, kvůli místnímu podloží jej však upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Samotné stavbě předcházelo vybudování složitého odvodňovacího systému, protože krypta je zapuštěna pod úroveň okolního terénu. Hrobku lze navštívit při komentované prohlídce kaple a krypty, kratší prohlídce samotné kaple s výkladem nebo při samostatné návštěvě kaple bez průvodce. K místu patří také okolní park a díky poloze u rybníka Svět lze návštěvu snadno spojit s procházkou směrem k Třeboni.
Číst dálSkrýt text
Schwarzenberská hrobka v Domaníně vznikla ve druhé polovině 19. století jako nové pohřebiště hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Stojí v anglickém parku na jihovýchodní straně rybníka Svět, přibližně kilometr od třeboňského zámku. Dvoupodlažní novogotická stavba má podobu pravidelného osmiúhelníku. V horním podlaží se nachází kaple Božského Vykupitele, spodní část tvoří krypta s 26 rakvemi členů rodu. Původní návrh vytvořil rakouský architekt Friedrich Schmidt, kvůli místnímu podloží jej však upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Samotné stavbě předcházelo vybudování složitého odvodňovacího systému, protože krypta je zapuštěna pod úroveň okolního terénu. Hrobku lze navštívit při komentované prohlídce kaple a krypty, kratší prohlídce samotné kaple s výkladem nebo při samostatné návštěvě kaple bez průvodce. K místu patří také okolní park a díky poloze u rybníka Svět lze návštěvu snadno spojit s procházkou směrem k Třeboni.

Co zde navštívit

Anglický park

Hrobka stojí uprostřed anglického parku, který dotváří její zasazení do krajiny u rybníka Svět. Park nabízí několik pěkných pohledů na stavbu z většího odstupu.

Kostel sv. Jiljí se hřbitovem

Nedaleký kostel sv. Jiljí je s historií Schwarzenbergů přímo spojený. V letech 1784–1876 sloužil jako jejich pohřební místo, než jej nahradila nová hrobka.

Rybník Svět

Hrobka stojí při jihovýchodní straně rybníka Svět. Návštěvu lze snadno rozšířit o procházku podél jeho břehu.

Státní zámek Třeboň

Přibližně kilometr od hrobky stojí renesanční zámek Třeboň, spojený s Rožmberky i Schwarzenbergy. Jde o samostatný výletní cíl, který stojí za vlastní návštěvu.

Historické centrum Třeboně

Návštěvu hrobky lze spojit s procházkou historickým centrem Třeboně kolem Masarykova náměstí, měšťanských domů a městských památek.

Historie a zajímavosti

Schwarzenbergové od roku 1784 pohřbívali členy rodu v nedalekém hřbitovním kostele sv. Jiljí. Ve druhé polovině 19. století však přestal kapacitně i hygienicky vyhovovat, a proto Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou iniciovali stavbu nového rodového pohřebiště. Původní projekt vytvořil rakouský architekt Friedrich Schmidt, ale kvůli...
Číst dálSkrýt historii
problematickému místnímu podloží jej upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Stavba začala roku 1874 vybudováním složitého odvodňovacího systému a dokončena byla přibližně za dva a půl roku. Výsledkem je dvoupodlažní novogotická stavba pravidelného osmiúhelníkového půdorysu s kaplí a kryptou.
Založení
Nové rodové pohřebiště nechali vybudovat Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho manželka Eleonora. Stavba byla zahájena roku 1874.
Stavební vývoj
Původní projekt připravil rakouský architekt Friedrich Schmidt. Kvůli místnímu podloží jej upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Ještě před vlastní stavbou bylo nutné vytvořit složitý systém odvodnění krypty zapuštěné pod úroveň terénu.
Významní majitelé
Hrobka byla vybudována pro hlubocko-krumlovskou primogenituru Schwarzenbergů. Od listopadu 2021 je ve správě Nadačního fondu Schwarzenberská hrobka v Domaníně.
Historické události
Roku 1940 byla hrobka spolu s dalším majetkem Adolfa Schwarzenberga zabavena gestapem. V roce 1947 byl majetek vyvlastněn na základě zákona označovaného jako Lex Schwarzenberg. Ústavní soud v roce 2009 rozhodl o navrácení hrobky do takzvané ležící pozůstalosti Adolfa Schwarzenberga.
Současné využití
Hrobka je přístupná návštěvníkům. V kapli se konají také koncerty a další kulturní akce.

Schwarzenbergové od roku 1784 pohřbívali členy rodu v nedalekém hřbitovním kostele sv. Jiljí. Ve druhé polovině 19. století však přestal kapacitně i hygienicky vyhovovat, a proto Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou iniciovali stavbu nového rodového pohřebiště. Původní projekt vytvořil rakouský architekt Friedrich Schmidt, ale kvůli problematickému místnímu podloží jej upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Stavba začala roku 1874 vybudováním složitého odvodňovacího systému a dokončena byla přibližně za dva a půl roku. Výsledkem je dvoupodlažní novogotická stavba pravidelného osmiúhelníkového půdorysu s kaplí a kryptou.

Založení

Nové rodové pohřebiště nechali vybudovat Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho manželka Eleonora. Stavba byla zahájena roku 1874.

Číst dálSkrýt historii
Schwarzenbergové od roku 1784 pohřbívali členy rodu v nedalekém hřbitovním kostele sv. Jiljí. Ve druhé polovině 19. století však přestal kapacitně i hygienicky vyhovovat, a proto Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou iniciovali stavbu nového rodového pohřebiště. Původní projekt vytvořil rakouský architekt Friedrich Schmidt, ale kvůli problematickému místnímu podloží jej upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Stavba začala roku 1874 vybudováním složitého odvodňovacího systému a dokončena byla přibližně za dva a půl roku. Výsledkem je dvoupodlažní novogotická stavba pravidelného osmiúhelníkového půdorysu s kaplí a kryptou.
Založení
Nové rodové pohřebiště nechali vybudovat Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho manželka Eleonora. Stavba byla zahájena roku 1874.
Stavební vývoj
Původní projekt připravil rakouský architekt Friedrich Schmidt. Kvůli místnímu podloží jej upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky. Ještě před vlastní stavbou bylo nutné vytvořit složitý systém odvodnění krypty zapuštěné pod úroveň terénu.
Významní majitelé
Hrobka byla vybudována pro hlubocko-krumlovskou primogenituru Schwarzenbergů. Od listopadu 2021 je ve správě Nadačního fondu Schwarzenberská hrobka v Domaníně.
Historické události
Roku 1940 byla hrobka spolu s dalším majetkem Adolfa Schwarzenberga zabavena gestapem. V roce 1947 byl majetek vyvlastněn na základě zákona označovaného jako Lex Schwarzenberg. Ústavní soud v roce 2009 rozhodl o navrácení hrobky do takzvané ležící pozůstalosti Adolfa Schwarzenberga.
Současné využití
Hrobka je přístupná návštěvníkům. V kapli se konají také koncerty a další kulturní akce.

Zajímavosti

26 rakví Schwarzenbergů

V kryptě je umístěno 26 rakví členů schwarzenberského rodu. Těla byla balzamována a ukládána do dvouplášťových rakví.

Krypta pod úrovní terénu

Krypta je zapuštěna pod úroveň okolního terénu nedaleko rybníka Svět. Stavbě proto předcházelo vybudování složitého systému odvodnění.

Osmiboká novogotická stavba

Hrobka má půdorys pravidelného osmiúhelníku a je dvoupodlažní. Horní podlaží tvoří kaple Božského Vykupitele, spodní krypta.

Oltář směřuje k jihu

Neobvyklou zvláštností hrobky je orientace oltáře k jihu. Stejným směrem je situován také oltář v kryptě.

Zobrazit další zajímavosti
Předchozí hrobka byla v kostele sv. Jiljí

Než byla postavena dnešní hrobka, byli Schwarzenbergové od roku 1784 pohřbíváni v nedalekém kostele sv. Jiljí. Ten sloužil jako jejich pohřební místo až do roku 1876.

Prohlídkové okruhy

Schwarzenberská hrobka – kaple a hrobka35 minut170 Kč

Základní komentovaná prohlídka seznamuje s historií Schwarzenbergů, vznikem hrobky a její architekturou. Druhá část vede do krypty s rakvemi členů rodu.

Průvodce
Ano
Pro děti
Ano
Bezbariérovost
Ne
Rezervace
Ne
Jazyky
Čeština
Podrobnosti okruhu ↗
Schwarzenberská kaple s výkladem20 minut60 Kč

Kratší komentovaná návštěva samotné kaple zaměřená na historii Schwarzenbergů a vznik jejich rodové hrobky.

Průvodce
Ano
Pro děti
Ano
Bezbariérovost
Ne
Rezervace
Ne
Jazyky
Čeština
Podrobnosti okruhu ↗
Schwarzenberská kaple bez výkladuNeomezená v rámci otevírací doby30 Kč

Samostatná návštěva novogotické kaple bez průvodce a bez výkladu.

Průvodce
Ne
Pro děti
Ano
Bezbariérovost
Ne
Rezervace
Ne
Podrobnosti okruhu ↗

Další tipy na výlet

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec
OVĚŘENO

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec / Jihočeský kraj

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec patří k nejrozsáhlejším památkovým areálům v České republice. Jeho vývoj začal ve 13. století stavbou středověkého hradu pánů z Hradce a pokračoval...

Fotografický potenciál9,5 / 10
Hrady a zámkyJaro až podzim
2–4 hodiny
Zřícenina hradu Landštejn
OVĚŘENO

Zřícenina hradu Landštejn

Landštejn / Jihočeský kraj

Landštejn patří k nejvýraznějším hradním zříceninám jižních Čech. Uprostřed hlubokých lesů České Kanady vznikl na přelomu 12. a 13. století jako významná pohraniční pevnost na pomezí Čech...

Fotografický potenciál9,4 / 10
Hrady a zámkyJaro a podzim
1–2 hodiny
Hrad Zvíkov a vyhlídky na soutok Vltavy a Otavy
NOVINKA

Hrad Zvíkov a vyhlídky na soutok Vltavy a Otavy

Zvíkovské Podhradí / Jihočeský kraj

Zvíkov patří k nejvýrazněji položeným českým hradům. Stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy a Otavy a právě spojení středověké architektury, vody a hlubokých lesů dělá z...

Fotografický potenciál9,7 / 10
Hrady a zámkyPodzim, pozdní jaro a časné léto
2–4 hodiny; s Otavskými vyhlídkami přibližně půl dne
Hrad Choustník
OVĚŘENO

Hrad Choustník

Choustník / Jihočeský kraj

Hrad Choustník patří k nejzajímavějším jihočeským hradním zříceninám. Vznikl ve 13. století na skalnatém hřebeni nad stejnojmennou obcí a jeho zvláštností bylo rozdělení vnitřního hradu na...

Fotografický potenciál9,2 / 10
Hrady a zámkyJaro a podzim
1–2 hodiny

Související články


Scroll to Top